Akamina Ridge

 

Denní přechod Akamina Ridge byl na plánu od samotného začátku. Známý hike, doporučovaný všemi možnými průvodci, ať už knižními nebo žijícími. Waterton má kolem sebe strašně moc oslňujících kopců, hor a jezer a bohužel je nemožné stihnout vše, pokud máte omezený čas jako my. Ale nenechali jsme se odradit. Ani davy turistů, dost často jen výletníků, ale ani tropickými teplotami. Prostě jsme nabrali více vody, nasadili pohorky a s úsměvem na tváři(ano, takhle idylicky to opravdu vypadalo. Zpočátku.) jsme vyrazili. Rádi předbíháme, to je důležité podotknout. Ne, že bychom si něco potřebovali dokazovat, ale spíše máme rádi svoje tempo, což nám umožňuje jít kupředu a ostatní nechávat za námi. Není tomu ale vždycky tak. I já někdy ocením výletní tempo, zvlášť když fotím. Ale zpátky na cestu.

Samotná trasa, kterou všichni doporučují vede přímo a dost často vynechává menší zacházku na Forum Peak, který leží na hranici tří, tedy Alberty, Britské Kolumbie a USA. Super zážitek, jednou nohou tam, druhou jinde a pak ještě mít tu třetí nohu. No ale samosebou velkolepý výhled jak na kanadskou stranu, tak stranu americkou. A co taky miluju na vrcholcích je to, že můžu místo mapy koukat na okolní vršky a pozorovat, kde jsme stáli včera nebo jiné předchozí dny. Někdy je to samozřejmě tápání prstem ve vzduchu, ale myslím, že se docela trefujeme. Jo a ještě poznámka na okraj, tady tyto nápady vydat se na stranu, kterou nikdo moc nedoporučuje, je to, že tam jste skoro sami.

Pak jsme se tedy vrátili zpět na velice větrnou dálnici, drali se do kopce a drželi si klobouky. Do toho pár fotek, jak skoro odlítáme, no a pak už sestup. Za námi mravenečci, před námi tací, kteří se rozhodli jít celou trasu opačně. Nevím, nevím, i napodruhé bych volila náš směr. Každopádně během cesty se dá jít přes všechny vrcholy a nebyli bychom to my, abychom se k jednomu i nevrátili, opačnou cestou a v mém případě už s jazykem na vestě. Ale ten pocit stojí vždycky za to.

Pak už jen sestup dolů, kochání se krajinou a obrovskou Medvědí travou, speciální rostlinkou vyskytující se hlavně v kanadských horách. Neskutečná ta příroda. Závěr přechodu jsme se rozhodli oslavit v Cameron lake, kam jsem se sotva ponořila (samozřejmě opět byl problém jenom se mnou, lachtan vedle mě naprosto klídeček), ale když se vydrželo, tak to i pomohlo.

Díky Akamino, snad se zase někdy uvidíme 🙂

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..